Rakovina děložního čípku
Rakovina děložního čípku (někdy je označována jako „karcinom děložního hrdla“ nebo „cervikální karcinom“) je zhoubné nádorové onemocnění, kdy se povrchové buňky děložního čípku začnou nekontrolovatelně množit.
Samotnému nádoru (karcinomu) předcházejí přednádorové změny buněk (tzv. prekancerózy), se kterými se organismus někdy sám vypořádá. Prekancerózy se neprojevují žádnými zdravotními obtížemi a lze je odhalit jedině specializovaným cytologickým vyšetřením. Tyto časně objevené přednádorové stavy lze úspěšně vyléčit. Čím později však dojde k diagnóze, tím je léčba náročnější a bohužel i méně úspěšná.
Výskyt rakoviny děložního čípku v ČR
Ročně je v České republice diagnostikováno přibližně 760 případů rakoviny děložního čípku a téměř 300 žen na toto onemocnění každý rok zemře (obr. 1). Incidence (počet nových onemocnění na 100 000 žen) za jeden rok se u nás dlouhodobě pohybovala okolo 20, teprve v posledních několika letech pozorujeme její pokles (obr. 2). V rámci Evropské unie jsou patrné značné rozdíly mezi Západem a Východem: v postkomunistických zemích je toto onemocnění rozšířeno mnohem více. Zatímco v západoevropských zemích již dávno fungují programy cervikálního screeningu, v zemích bývalého východního bloku se tyto programy začaly systematicky prosazovat teprve nedávno.
Obrázek 1: Incidence a mortalita rakoviny děložního čípku v České republice: absolutní počty případů. Zdroj dat: NOR (incidence v celém období, mortalita do roku 1993), ČSÚ (mortalita od roku 1994).
Obrázek 2: Incidence a mortalita rakoviny děložního čípku v České republice: přepočty na 100 000 žen. Zdroj dat: NOR (incidence v celém období, mortalita do roku 1993), ČSÚ (mortalita od roku 1994).
Obrázek 3: Incidence zhoubných nádorů hrdla děložního v mezinárodním srovnání. ASR(W) - počet nově diagnostikovaných nádorů na 100 000 žen věkově standardizovaný na světový věkový standard. Zdroj dat: GLOBOCAN 2018.
Obrázek 4: Mortalita zhoubných nádorů hrdla děložního v mezinárodním srovnání. ASR(W) - počet zemřelých na nádor na 100 000 žen věkově standardizovaný na světový věkový standard. Zdroj dat: GLOBOCAN 2018
Rizikové faktory
Za nejvýznamnější rizikový faktor dnes považujeme infekci onkogenním (tzn. „rakovinu vyvolávajícím“) typem lidského papilomaviru (HPV). Tento virus se přenáší z 99,9 % pohlavním stykem, k infekci jsou nejnáchylnější mladé dívky. Jim také v období hledání stálých partnerů a někdy i promiskuity hrozí největší riziko nákazy. Do věku 35 let se tak s touto infekcí u nás setkají dvě ženy ze tří. Většinou o tom ani nevědí, protože jejich imunitní systém tyto viry zničí. Kouření či poruchy imunity však způsobují, že u pěti žen ze sta viry nepozorovaně přetrvají v epitelu děložního čípku někdy i celá desetiletí. Po dovršení 35 let riziko roste. V některých případech se z této zdánlivě neškodné infekce vyvine přednádorový stav (změny v buňkách na povrchu čípku) a poté zhoubný nádor.
Projevy a příznaky
Přednádorové změny jsou asymptomatické (neprojevují se žádnými příznaky), proto je velmi důležité, aby ženy po zahájení sexuálního života pravidelně chodily na preventivní gynekologické prohlídky. Mezi pozdní příznaky, kdy už je nádor výrazněji rozvinut, patří bolest v podbřišku, krvácení po pohlavním styku nebo zapáchající výtok z pochvy. (Uvedené příznaky nemusí být vždy projevem zhoubného nádoru, vždy jsou však důvodem k návštěvě gynekologa.)
Bližší informace o rakovině děložního čípku najdete na Národním zdravotnickém informačním portálu (NZIP).
